Bolesti hlavy - migréna

Bolesti hlavy - migréna

MUDr. Marek Hakl

Bolesti hlavy patří mezi jeden z nejfrekventovanějších typů bolestí vůbec. Ve svém životě se s nimi setká asi každý člověk. Pokud se bolestí hlavy vyskytují více jako 15 dnů v měsíci ve třech po sobě jdoucích měsících, hovoříme o chronických denních bolestech hlavy. Tento typ bolestí hlavy postihuje asi 5% populace v USA a v Evropě. Příčina bolestí hlavy však nemusí být bezprostředně lokalizována na oblast hlavy, často se takto projevují i bolesti krční páteře nebo pouhé projevy únavy. Mezinárodní klasifikace IHS (International Headache Society) z roku 2003 proto dělí bolesti hlavy na primární a sekundární.

Primární bolesti hlavy:

Mezi primární bolesti hlavy patří:

- Migréna

  • Bez aury
  • S aurou

- Tenzní bolesti hlavy

- Trigeminové cefalgie

  • Cluster headache
  • Paroxysmální hemikranie
  • SUNCT

- Jiné primární bolesti hlavy

  • Bolesti hlavy vázané na různé denní aktivity (sex, kašel….)

 

Mezi nejčastější bolesti hlavy patří tenzní bolesti hlavy, které se postihují asi 88% žen a 70% mužů, mezi nejznámější bolesti patří migréna, která postihuje asi 18% žen a 6% mužů.

 

Migréna:

Nejnáznější primární bolestí hlavy je migréna. Migréna je onemocněním mladého a dospělého věku, nejčastěji postihuje osoby mezi 25 a 45 lety. Přesná příčina migrény je neznámá. Usuzuje se, že záchvat vyvolává nějaký specifický spouštěcí faktor (únava, stres, změna životního stylu, náhlá změna klimatu, hluk, nedostatek spánku, dietní opatření, alkoholické nápoje, ale i hormonální změny), který způsobí regionální pokles mozkového prokrvení.

Migréna se projevuje unilaterální pulzující bolestí, často doprovázenou fotofobií, fonofobií, nauzeou a zvracením. Asi u 20% pacientů je přítomna aura, která trvá obvykle 5-60minut. Aura se projevuje nejrůznějšími příznaky. Nejčastější jsou příznaky zrakové –vypadávání určité části zorného pole, senzitivní – brnění a porucha citlivosti končetin, případně poruchy řeči.

Diagnostika migrény

Pro toto onemocnění neexistují objektivní testy, její diagnostika založena především na anamnéze a na použití standardizovaných dotazníků. Aby byla stanovena diagnóza migrény, musí záchvaty splňovat diagnostická kritéria IHS. Mezi ně patří frekvence a intenzita bolestí, přítomnost či nepřítomnost aury, délka trvání, charakter bolesti - zda byly pulzující, jednostranná a zda byla přítomna nauzea nebo zvracení. Důležité jsou i veškeré okolnosti při kterých k záchvatu došlo.

Léčba:

Léčbu migrény můžeme rozdělit na nemedikamentózní a medikamentózní, ta se dále dělí na akutní léčbu jednotlivých záchvatů a na léčbu profylaktickou.

Nemedikamentózní léčba spočívá v odstranění spouštěcích faktorů, úpravě životního stylu stravovacích návyků, spánkového režimu, přikládání studených obkladů na čelo a zařazení relaxačních technik.

Medikamentozní léčba akutního záchvatu.

Léky používané pro léčbu akutních záchvatů můžeme rozdělit na specifické a nespecifické léky. Mezi nespecifické léky patří léky používané k léčbě i jiných bolestivých stavů nebo symptomů jiných onemocnění. Nejčastěji se z této skupiny používají nesteroidní antiflogistika, paracetamol, metamizol případně kombinovaná analgetika.

Specifická medikamentózní léčba zasahuje přímo do mechanismu vzniku migrény.

Obecná pravidla podávání antimigrenik:

  • Je nutné pečlivé zvážení vhodné formy antimigrenik. K dispozici jsou formy perorální, intravenózní, intramuskulární, subkutánní, rektální a intranazální).
  • Pouze u lehké formy migrény bez zvracení je vhodná aplikace perorální.
  • Pro migreniky se zvracením v úvodu záchvatu je nejvhodnější forma parenterální případně intranasální.
  • Je nutná včasná aplikace dostatečně vysoké dávky antimigrenik
  • Doporučuje se, aby si pacienti vedli deníček s frekvencí a intenzitou záchvatů, charakterem bolestí (to je důležité zejména u smíšených bolestí hlavy), reakcí na podané léky a případně jejich nežádoucími účinky.

Mezi specifické léky léčby akutních záchvatů patří triptany (sumatriptan, eletriptan, zolmitriptan, naratriptan, frovatriptan, rizatriptan, almotriptan) a dihydroergotamin.

Profylaktická léčba migrény.

Mezi profylaktické léky léčby migrény patří v první linii z antiepileptik (kyselina valproová 300-1000 mg denně, topiramat 2x50mg), batablokátory (metoprolol 50-200mg denně) a blokátory kalciových kanálů (flunarizin 5-10mg denně).

V druhé linii se používají antidepresiva (amitriptylin 25-50 mg denně, méně výhodné je použití SSRI antidepresiv), gabapentin (900 – 1200 mg denně), méně často carbamazepin.