KLINICKÝ PSYCHOLOG A PSYCHOTERAPEUT A CHRONICKÁ BOLEST

PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D.

PhDr. Alena Javůrková, Ph.D.

Lidé často považují bolest za čistě somatický problém, protože je bolí hlava, ruka, břicho, záda nebo noha. Bolest má ale nejen biologické, ale i emoční, sociální, či spirituální faktory, a ty se mohou spolupodílet na vzniku a na udržování chronické bolesti. Někteří lidé s bolestí mají zvýšenou citlivost duševního zdraví a můžeme u nich vidět potíže již před vznikem bolesti. Proto se obvykle chronická bolest (to je ta, co trvá déle než 3 měsíce), léčí celým zdravotnickým týmem. Ten obsahuje lékaře-algesiology, specializující se na bolest, ale také klinické psychology a psychoterapeuty, fyzioterapeuty a sociální pracovníky. Pro léčbu chronické bolesti je tedy důležitý multidisciplinární přístup: lékařské ošetření, léky, chirurgické přístupy, rehabilitace, fyzikální terapie a psychologická léčba: psychoterapie. Pochopení a zvládnutí myšlenek, emocí a chování, které doprovázejí utrpení související s bolestí může pomoci se s bolestí účinněji vyrovnat. Tím se může ovlivnit i intenzita bolesti a intenzita prožívaných emocí souvisejících s bolestí.

Lidé trpící chronickou bolestí obvykle nejprve kontaktují lékaře. Lékař - algesiolog léčí bolest a vede tým léčby bolesti, vystudoval magisterský program všeobecného lékařství na lékařské fakultě. Po své základní atestaci z anesteziologie se v českém prostředí specializuje na léčbu bolesti další atestací v algesiologii. Odbornost zaměřující se na léčbu bolesti získává na IPVZ na Katedře algesiologie ve spolupráci se Společností pro studium a léčbu bolesti České Lékařské Společnosti JEP. Algesiolog řídí celý tým, který pracuje na zvládání bolesti společně s motivovaným pacientem. Lékař také doporučuje pacienta k dalším členům týmu i ke klinickému psychologovi a psychoterapeutovi.

Klinický psycholog je odborník, který vystudoval magisterský program jednooborové psychologie většinou na Filosofické fakultě, absolvoval atestaci z klinické psychologie na IPVZ a dále také po absolvování psychoterapeutického výcviku získává další atestaci z psychoterapie opět na IPVZ. Klinický psycholog a psychoterapeut pomáhá lidem vyrovnat se s myšlenkami, emocemi a chováním, které doprovází chronickou bolest. Může pracovat s jedincem, jeho rodinou, páry, či skupinou. Může řešit negativní účinky na prožívání a chování, které chronická bolest jedinci způsobuje. Zjišťuje pacientovy obavy z bolesti, kterou zažívá, k tomu může používat dotazníky nebo jiné testové metody, umožňující zaznamenat myšlenky a pocity o bolesti. Ptá se na anamnézu, zdraví a na somatické i duševní nemoci, vztahy pacienta, jeho koníčky a jak v životě zvládal náročné životní situace. Také se podrobně ptá, jak pacientovi jde nebo nejde zvládat bolest a co pro to dělá on, nebo jiní lidé. Na základě toho je vytvořen léčebný plán tak, aby vyhovoval potřebám pacienta a jeho zakázce, co chce on, aby se v terapii dělo, na co se chce zaměřit. Mělo by s jednat o realistické cíle. Evidence-based psychoterapií v léčbě chronické bolesti je kognitivně-behaviorální terapie (KBT) obohacená o terapií přijetí a odhodlání (ACT), tréninkem všímavosti, meditací a relaxační terapií.

Pacient by měl očekávat, že u klinického psychologa a psychoterapeuta bude mluvit o svém fyzickém a emocionálním zdraví. Psycholog bude hledat souvislosti bolesti se situacemi, kdy vzniká, kdy se zhoršuje, co u toho pacient cítí a jaké myšlenky se mu u toho honí hlavou, které faktory mohou bolest ovlivnit a to negativně i pozitivně. Kromě toho se zaměří na stres, nebo starosti, včetně těch, které souvisí s bolesti. Komplexní porozumění pacientovi pomůže psychologovi pomoci při tvorbě komplexního léčebného plánu.

Psychoterapie je u pacientů trpících chronickou bolestí navržena individuálně pro konkrétního pacienta s jeho zakázkou. Plán často zahrnuje výuku relaxačních technik, změnu starých přesvědčení o bolesti, budování nových dovedností zvládání a řešení úzkosti nebo deprese, které souvisí s bolestí. Psycholog může pacienty naučit nové způsoby, jak přemýšlet o problémech souvisejících s bolestí a hledat jejich řešení. V některých případech je užitečné naučit se odvracet pozornost od bolesti. V jiných případech potom hledat nové způsoby, jak o bolesti přemýšlet.

Zakázkou psychoterapie může být změna životního stylu, prevence bolesti, ale také jak sám sobě a druhým ve vztazích lépe porozumět. Je to velký kus práce a očekává se aktivní spolupráce a motivace ke změně na straně pacienta.

Terapie v léčbě bolesti se může zaměřit například na tyto oblasti:

Biofeedback a relaxační trénink (např. brániční dýchání, progresivní svalová relaxace, autogenní trénink, autohypnóza, řízené vizualizace a imaginace) ke snížení svalového napětí

Obecné techniky zvládání stresu (např. jak si organizovat čas a program, dovednosti při řešení problémů, asertivní komunikace)

Podpora a prevence zdraví (např. výživa, cvičení, spánek a spánková hygiena)

Trénink dovedností zvládání vzteku

Zvýšení porozumění sám sobě

Stimulování aktivity

Snižování strachu z bolesti a vyhýbání se aktivitě

Zvýšení akceptace chronické povahy bolesti

Posilovací (tj. „operantní“) techniky pro zvýšení adaptivního chování a snížení neadaptivního bolestivého chování

Kognitivní přístupy ke zvládání deprese a úzkosti

Kognitivní přístupy k podpoře myšlenek, emocí a jednání, které jsou adaptivní pro zvládnutí života s bolestí

Zdroje:

American Psychological Association